Celé česko čte dětem ® - čtěme dětem 20 minut denně, každý den

Klub škol, které čtou

Škola může a měla by doplňovat domácí čtení. Dětem, kterým doma nikdo nečte, může navíc poskytnout příležitost ke každodennímu kontaktu se čteným slovem.

Čtení je základním nástrojem myšlení (včetně matematického!) a neodmyslitelnou cestou k získávání znalostí. Proto se ve všech vzdělávacích systémech klade na výuku čtení velký důraz. Bez schopnosti číst a přečtenému rozumět nelze ve škole dosáhnout úspěchu. Bohužel však dětí, které málo čtou a nemají čtení v oblibě, stále přibývá. Nelze se tedy divit učitelům, když si stěžují, že se dnešní děti nedokážou soustředit a číst jim činí potíže. Příčin tohoto stavu může být celá řada. K nejzávažnějším však jistě patří vlažný vztah k mateřskému jazyku, vyrůstající většinou z absence četby v dětském věku v rodinách, jejímž bezprostředním a dlouhodobým důsledkem je nízká nebo žádná motivace k četbě ve školním věku. Ta je žákem namnoze vnímána jako otravná a nudná činnost.

Čtení samotné je v podstatě dekódování obsahu, který je zaznamenán grafickými znaky. Jenže má-li člověk číst s porozuměním, musí mít především dobrou slovní zásobu adobrou znalost jazyka. Znalost písmen a jejich správná výslovnost, kterou škola namnoze ztotožňuje s výukou čtení, ztrácí význam, pokud děti nerozumějí slovům a frazeologickým spojením. Tomu se však mohou naučit pouze tehdy, budou-li co nejvíce v kontaktu s živým jazykem - aktivně jím hovořit a poslouchat vnímavě čtený text.

Současné děti jsou bohužel vychovávány v jazykově velmi chudém prostředí. Zaneprázdnění rodiče jim věnují stále méně času, málo s nimi hovoří, a ještě méně jim čtou. Navíc děti ztrácejí příležitost rozvíjet své komunikační schopnosti mimo domov. Je potlačována důležitá role institucí (mateřské školy, dětská hřiště), které dětem dříve nabízely řadu příležitostí k prohlubování jazykových schopností, kreativity, pěstování vztahů s vrstevníky prostřednictvím společných her. Dětskými kamarády se stávají televize a počítač.

Audiovizuální média přitom k výuce jazyka nevedou - nelze je požádat o vysvětlení, o zopakování, o srozumitelnou výslovnost, nelze si s nimi povídat. Jejich hlavním nástrojem je obraz a zvuk, který ho doprovází, nikoli jazyk ve své prvotní funkci.

Rychlý sled obrazů na pozadí hlasité hudby často soustředěnost naopak ztěžuje. U televize či počítače není čas na pozorný poslech textu.

Audiovizuální média mění podle odborníků strukturu mozku: pasivní sledování pohyblivých obrazů a zvuků na obrazovce rozvíjí pouze ty části mozku, které jsou zodpovědné za zrakové a sluchové impulzy. Předkládají dětem vše hotové, jako „na stříbrném podnose". Nestimulují oblasti, kde je uložena schopnost mluvit a kriticky myslet, a současně oslabují schopnost soustředění a reflexe.

Jazyk je nepochybně základním nástrojem myšlení, získávání znalostí a mezilidské komunikace, měli bychom tedy pro současnou generaci dětí učinit vše, aby dokázala používat mateřský jazyk v celé jeho kráse. Abychom toho dosáhli, musíme se snažit rozvíjet jazykové schopnosti dětí od nejútlejšího věku, a to povzbuzováním k rozhovoru, pokládáním otázek, hlasitým přemýšlením a také každodenní hlasitou četbou.

Při poslechu či vlastní reprodukci bohatého literárního jazyka dítě poznává a domýšlí význam nových slov z kontextu, bez námahy si osvojuje správnou gramatiku a skladbu a hlavně zjišťuje, že čtení mu přináší radost. V budoucnu se pak už bez této dovednosti neobejde - bude číst samostatně, snadno a s oblibou.

A je vědecky prokázáno, že dětem, které často čtou, jde lépe učení a snadněji reagují na požadavky měnícího se světa.

Vynikající italský spisovatel Umberto Eco řekl, že bez čtení se staneme „párii světa" a americký propagátor čtení pro dětiJim Trelease zase napsal: „Národ, který málo čte, málo ví. Národ, který málo ví, se špatně rozhoduje - doma, na trhu, u soudu, u volebních uren. Nevzdělaná většina může přehlasovat vzdělanou menšinu. Toto je velmi nebezpečný aspekt demokracie." A my se této velké civilizační hrozbě sami a dobrovolně vystavujeme. 

Chceme-li žít v zemi moudrých lidí, měli bychom se starat o to, aby všechny děti dobře znaly svůj jazyk a rády četly.

Kampaň „Celé Česko čte dětem" je adresována především rodičům. Řada rodičů má však problém najít volný čas nebo nemá motivaci dětem číst. Část z nich se mylně domnívá, že se dítě může naučit jazyk z televize nebo internetu. Je potřeba přesvědčovat rodiče o tom, že je důležité, aby si s dětmi co nejčastěji povídali, aby se zapojili do jejich výchovy a četli jim doma. Současně by však měla děti podporovat v jejich jazykovém a duševním vývoji škola - i ona by jim měla umožňovat každodenní kontakt s knihou - vlastní čtení i předčítání učitele.

Každodenní četba žákům pro radost a následné povídání o přečteném je nejlepší přípravou „půdy k tomu, aby mohla přijmout zrno a posléze vydat bohatou úrodu". Je to nejlepší způsob, jak učit děti lásce k jazyku, jak podporovat jejich zájmy, povzbuzovat je k učení, zlepšovat jejich soustředěnost.

Důležité jsou také prokazatelné změny v chování dětí, kterým učitelé denně čtou: zklidnění, zlepšení konstruktivního myšlení a sociálních kompetencí, zájem o spolupráci, větší úcta k učiteli a přátelštější atmosféra ve třídě.

A to vše bez investic do drahého vybavení nebo nákladných školení učitelského sboru.

Každodenní četba žákům je nejlevnější a nejúčinnější metodou, jak zvýšit úroveň školního vzdělávání a zlepšit vztahy ve škole.

Hlasité čtení podporuje vzdělávací a výchovné poslání školy.

Školy, které mají zájem o účast, prosíme, aby vyplnily přihlášku.