Celé česko čte dětem ® - čtěme dětem 20 minut denně, každý den

Čteme v nemocnicích

Celostátní projekt Celé Česko čte dětem® společně s dobrovolníky z řad studentů a pracujících pořádají pravidelná čtení na dětských odděleních v nemocnících v celé České republice. Dobrovolníci tak zpříjemňují pobyt malým pacientům v nemocnici. 
Akce již probíhají ve Fakultní nemocnici v Ostravě, v nemocnici v Karviné, Třinci, Olomouci, Ivančicích, Praze Motole, v Kroměříži, Frýdku-Místku, Opavě, Havířově, v Městské nemocnici v Ostravě a v olomoucké Fakultní nemocnici. Tam například zahájila čtení dětem Česká Miss 2006 Renáta Langmannová.

Celé Česko čte dětem® je celostátní mediální kampaň na podporu emocionálního zdraví dětí. Jde o návrat ke krásnému rituálu předčítání a sdílení času rodiče a dítěte.

Dobrovolníci obecně prospěšné společnosti Celé Česko čte dětem® pravidelně chodí do nemocnic a čtou malým pacientům pohádky i dobrodružné příběhy, seznamují se světy, kde nic není nemožné. 

„Kromě toho, že děti léčíme, učíme je základním sociálním návykům jako je čištění zubů, mytí si rukou po toaletě nebo před jídlem a podobně," říká Bc. Angelika Remová, vrchní sestra Kliniky dětské neurologie. „Děti to, co se zde naučily, vyžadují i po návratu domů. Myslím, že podobné to bude i se čtením. Dětem se návštěvy dobrovolníků, kteří jim předčítají, moc líbí, nechtějí je pustit pryč, žadoní o přídavky. Věřím tomu, že mnoho dětí si bude chtít tyto příjemné okamžiky zopakovat i s rodiči a že se čtení vrátí alespoň do některých rodin."

Příjemná zkušenost dobrovolnice:

Vendula Nováková, bývalá studentka konzervatoře, se zapojila do projektu díky své učitelce Alici Jarnotové-Olmové. Studovala herectví a čtení vítala jako příležitost zkusit si něco nového. „Poprvé jsem měla trochu trému. V nemocničním prostředí je člověk vždycky trochu nervózní. Navíc jsem nevěděla, jak se děti budou chovat. První čtení je vždycky těžší než ta další. Ale čtení mě nadchlo." Nejčastěji četla „evergreen" od Václava Čtvrtka Křemílek a Vochomůrka. Všechny děti jejich příběhy znaly, vyprávěly si o nich, někdy si během čtení i kreslily. Starším dětem četla z Werichovy knihy Fimfárum. „Vždycky jsem s sebou měla více knížek, někdy celý batoh. Jako herečku mě bavilo hlavně to, že jsem si při čtení mohla pořádně zablbnout. Měnila jsem hlasy, snažila jsem se děti vtáhnout do děje, přenést na ně pozitivní energii a úsměv. Občas chodily poslouchat i maminky. V nemocnici nešlo pouze jen o čtení, ale i o setkávání. Někdy děti poslouchat nechtěly, tak jsme si jen kreslili nebo si povídali," popisuje atmosféru při čteních Vendula Nováková a dodává: „Byla to příjemná zkušenost. Rodiče mi četli každý den před spaním. Vždycky máma nebo táta. Dodnes na to vzpomínám. Nádhera," usmívá se.