Víte, jak to u nás začalo? Byli mrňaví, neuměli mluvit, ale uměli poslouchat. A tak přišly „pohádky z pusy“. Z jaké pusy ptáte se? Zkrátka vyprávění. O červené Karkulce, O kůzlátkách, O Jeníčkovi a Mařence. Takové ty pětiminutovky, u kterých si můžete leccos přimyslet i odmyslet. Pohádky z pusy byly první. Pak se k tomu přidaly leporela a brzy nato básničky a říkanky. A pak to přišlo – slabiky, slova, ba i věty… krátce po prvních narozeninách.
Jak je tomu teď? Pohádky z pusy vystřídaly knihy, knížky, knížečky. A najdeme v nich všechno. Duhové pohádky nám řekly, proč je svět barevný; Josífek sedmilhář nám potvrdil, že lhát se nemá a ta žlutá květinka, co je skoro všude k vidění, se jmenuje pryskyřník prudký.
Děti jsou tady, tak je přitulte v teple peřiny, rozsviťte lampičku a nasyťte je příběhy…
Přejeme všem krásné čtení!
Víte, jak to u nás začalo? Byli mrňaví, neuměli mluvit, ale uměli poslouchat. A tak přišly „pohádky z pusy“. Z jaké pusy ptáte se? Zkrátka vyprávění. O červené Karkulce, O kůzlátkách, O Jeníčkovi a Mařence. Takové ty pětiminutovky, u kterých si můžete leccos přimyslet i odmyslet. Pohádky z pusy byly první. Pak se k tomu přidaly leporela a brzy nato básničky a říkanky. A pak to přišlo – slabiky, slova, ba i věty… krátce po prvních narozeninách.
Jak je tomu teď? Pohádky z pusy vystřídaly knihy, knížky, knížečky. A najdeme v nich všechno. Duhové pohádky nám řekly, proč je svět barevný; Josífek sedmilhář nám potvrdil, že lhát se nemá a ta žlutá květinka, co je skoro všude k vidění, se jmenuje pryskyřník prudký.
Děti jsou tady, tak je přitulte v teple peřiny, rozsviťte lampičku a nasyťte je příběhy…
Přejeme všem krásné čtení!
Citovat příspěvek