Něco málo o mně. Jsem matkou chlapečka Brunka (2 roky a 4 měsíce). Četla jsem mu už když byl v bříšku. Od jeho narození jsem mu denně
zpívala, říkala říkanky a pomaličku jsme začali se čtěním. Samozřejmě
na začátku to byla klasická leporela, hlavně obrázková, aby se seznámil s tím, co je kolem něho. Asi od půl roku jsem mu začala číst jednoduché pohádkové knížky, plné obrázků. Postupně jsme se dostali i ke složitějším knihám. Nyni, v jeho věku (to už jsem zmínila) nemá problém u knih vydržet v kuse až půl hodiny. Denně čteme až hodinu a půl.
Čteme krásné pohádky, zajímají ho hlavně auta, vláčky, doprava, zvířátka, ale i klasické pohádky. Je to úžasné, teď pomalu začínám sklízet ovoce, jak u knih vydrží, hezky se sklidní a stále se těší na společné čtení. Sám si o čtení říká.
A hlavně od jeho dvou let vidím jeho pokrok v mluvení. Už teď má úžasnou slovní zásobu, začíná sám říkat říkadla, písničky. Dává si dohromady různé souvislosti, jak věci fungují. Od dvou let umí pozravit, poděkovat, poprosit, říct promiň.
Čteme i různá pravidla společenského chování a sama se obdivuji, jak tak malé dítě rádo poslouchá všechno, co mu čtu. V současné době má naše knihovna asi 120 knih a dalších 15 nových teď budu kupovat.
Já sama vím, jak je to pro dítě/děti důležité. Souhlasím s tím začít skutečně brzo, dítě je pak na čtení zvyklé, nemá problém vydržet při čtení. Rozvíjí si svoji slovní zásobu a hlavně si utváří svůj názor na svět. Co se dozví z knih se mu bude v životě jenom hodit. Neznalé dítě v naší společnosti může mít problém s adaptací a komunikací vůbec.
Přeji vám hodně úspěchů při vašich dalších akcích a hlavně hodně spokojených rodičů, kteří vědí, jak je důležité svým dětem číst.
S pozdravem, Silvie Filová
Něco málo o mně. Jsem matkou chlapečka Brunka (2 roky a 4 měsíce). Četla jsem mu už když byl v bříšku. Od jeho narození jsem mu denně
zpívala, říkala říkanky a pomaličku jsme začali se čtěním. Samozřejmě
na začátku to byla klasická leporela, hlavně obrázková, aby se seznámil s tím, co je kolem něho. Asi od půl roku jsem mu začala číst jednoduché pohádkové knížky, plné obrázků. Postupně jsme se dostali i ke složitějším knihám. Nyni, v jeho věku (to už jsem zmínila) nemá problém u knih vydržet v kuse až půl hodiny. Denně čteme až hodinu a půl.
Čteme krásné pohádky, zajímají ho hlavně auta, vláčky, doprava, zvířátka, ale i klasické pohádky. Je to úžasné, teď pomalu začínám sklízet ovoce, jak u knih vydrží, hezky se sklidní a stále se těší na společné čtení. Sám si o čtení říká.
A hlavně od jeho dvou let vidím jeho pokrok v mluvení. Už teď má úžasnou slovní zásobu, začíná sám říkat říkadla, písničky. Dává si dohromady různé souvislosti, jak věci fungují. Od dvou let umí pozravit, poděkovat, poprosit, říct promiň.
Čteme i různá pravidla společenského chování a sama se obdivuji, jak tak malé dítě rádo poslouchá všechno, co mu čtu. V současné době má naše knihovna asi 120 knih a dalších 15 nových teď budu kupovat.
Já sama vím, jak je to pro dítě/děti důležité. Souhlasím s tím začít skutečně brzo, dítě je pak na čtení zvyklé, nemá problém vydržet při čtení. Rozvíjí si svoji slovní zásobu a hlavně si utváří svůj názor na svět. Co se dozví z knih se mu bude v životě jenom hodit. Neznalé dítě v naší společnosti může mít problém s adaptací a komunikací vůbec.
Přeji vám hodně úspěchů při vašich dalších akcích a hlavně hodně spokojených rodičů, kteří vědí, jak je důležité svým dětem číst.
S pozdravem, Silvie Filová
Citovat příspěvek
English version
Přidat k oblíbeným
